Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti

Nejvyšší soud se ve svém nedávném usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018, zabýval problematikou porušení péče řádného hospodáře v případě, kdy jednatel společnosti dostatečně nedohlížel na jednání druhého z jednatelů a spoluodpovídá tak za škodu, která by jinak nevznikla.

Více informací

Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno

Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním. 

Více informací

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi

Jan Strelička vystoupil dne 13. 11. 2018 se svým příspěvkem v rámci kurzu Akademie ICT managementu „Umění řízení služeb aneb SLA v praxi".  

Více informací

Ústavní soud k výkladu pojmu "osoby blízké"

Ústavní soud vydal ústavní nález k definici pojmu tzv. "osoby blízké", dle kterého přátelství může představovat i silnější pouto, než je rodinný vztah.

Více informací

Nejvyšší soud k problematice neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací

Nejvyšší soud schválil znění právní věty u rozhodnutí ze dne 13. 12. 2017, spisová značka 5 Tdo 1085/2017, ve věci neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.

Více informací

Novela daňového řádu – rozšíření informační povinnosti

Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela daňového řádu provedená zákonem č. 94/2018 Sb.

Více informací

Český obchodní rejstřík propojen s rejstříky evropských zemí

Český obchodní rejstřík se od jara tohoto roku stal součástí evropského systému propojení obchodních rejstříků, neboli BRIS (Business Registers Interconnection System). 

Více informací

Návrh novely zákona o obchodních korporacích

Ministerstvo spravedlnosti připravilo rozsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích. Dle důvodové zprávy k této novele si ministerstvo klade za cíl eliminovat nadbytečnou regulatorní zátěž pro podnikatele, odstranit nepřesnosti v textu zákona, či efektivněji vynucovat zakládání účetních dokumentů do sbírky listin.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
9694927269676563

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti

Nejvyšší soud se ve svém nedávném usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018, zabýval problematikou porušení péče řádného hospodáře v případě, kdy jednatel společnosti dostatečně nedohlížel na jednání druhého z jednatelů a spoluodpovídá tak za škodu, která by jinak nevznikla.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud řešil otázku odpovědnosti za škodu způsobenou zpronevěřením finančních prostředků ve společnosti s ručením omezeným. Jeden z jednatelů pro vlastní potřebu dlouhodobě čerpal finanční prostředky, které patřily společnosti. Druhý jednatel sice po tomto zjištění podal na svého kolegu trestní oznámení, avšak z pohledu jeho spoluodpovědnosti za způsobenou škodu bylo toto dle názoru Nejvyššího soudu bez právního významu.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí posvětil závěry soudů nižších stupňů, které shledali porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ze strany „pasivního“ jednatele v tom, že řízení společnosti zcela přenechal druhému z jednatelů a tím, že nenastavil žádné kontrolní mechanismy a neprováděl žádnou kontrolu toho, jak je společnost spravována a řízena, umožnil druhému jednateli zpronevěřit prostředky společnosti.

Nejvyšší soud v rozhodnutí konstatuje, že „Jestliže jednatel svoji funkci zastává toliko formálně, tj. ve skutečnosti funkci nevykonává a plnění povinností statutárního orgánu bez dalšího přenechává druhému jednateli, popř. zaměstnancům společnosti, a ani nekontroluje, jak je společnost řízena a jak jsou její záležitosti spravovány, nelze zpravidla než uzavřít, že nejedná s péčí řádného hospodáře.“

Dalším důležitým závěrem vysloveným Nejvyšším soudem v tomto rozhodnutí je, že skutečnost, že účetní závěrky společnosti byly schváleny valnou hromadou (jediným společníkem), nemá žádný význam pro posouzení, zda „pasivní“ z jednatelů v daném případě porušil své povinnosti při výkonu funkce a zda odpovídá za škodu tím způsobenou.

Text usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 844/2018.

Technické normy ve stavebnictví bezplatně Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno