Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti

Nejvyšší soud se ve svém nedávném usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018, zabýval problematikou porušení péče řádného hospodáře v případě, kdy jednatel společnosti dostatečně nedohlížel na jednání druhého z jednatelů a spoluodpovídá tak za škodu, která by jinak nevznikla.

Více informací

Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno

Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním. 

Více informací

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi

Jan Strelička vystoupil dne 13. 11. 2018 se svým příspěvkem v rámci kurzu Akademie ICT managementu „Umění řízení služeb aneb SLA v praxi".  

Více informací

Ústavní soud k výkladu pojmu "osoby blízké"

Ústavní soud vydal ústavní nález k definici pojmu tzv. "osoby blízké", dle kterého přátelství může představovat i silnější pouto, než je rodinný vztah.

Více informací

Nejvyšší soud k problematice neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací

Nejvyšší soud schválil znění právní věty u rozhodnutí ze dne 13. 12. 2017, spisová značka 5 Tdo 1085/2017, ve věci neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.

Více informací

Novela daňového řádu – rozšíření informační povinnosti

Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela daňového řádu provedená zákonem č. 94/2018 Sb.

Více informací

Český obchodní rejstřík propojen s rejstříky evropských zemí

Český obchodní rejstřík se od jara tohoto roku stal součástí evropského systému propojení obchodních rejstříků, neboli BRIS (Business Registers Interconnection System). 

Více informací

Návrh novely zákona o obchodních korporacích

Ministerstvo spravedlnosti připravilo rozsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích. Dle důvodové zprávy k této novele si ministerstvo klade za cíl eliminovat nadbytečnou regulatorní zátěž pro podnikatele, odstranit nepřesnosti v textu zákona, či efektivněji vynucovat zakládání účetních dokumentů do sbírky listin.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
9694927269676563

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Ústavní soud k výkladu pojmu "osoby blízké"

Ústavní soud svým nálezem ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. II. ÚS 955/18, rozhodl ve věci ústavní stížnosti, ve které stěžovatelka namítala porušení práva odepřít výpověď podle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

V předmětné věci stěžovatelka odmítla vypovídat před Policii České republiky jako svědek ve věci své přítelkyně, která oznámila znásilnění ze strany svého manžela, se kterým se rozvádí. Stěžovatelka v tomto případě dvakrát odmítla vypovídat, a to z důvodu, že by mohla svou výpovědí způsobit nebezpečí trestního stíhání osoby blízké. Za osobu blízkou považuje stěžovatelka poškozenou i jejího manžela, se kterými se dlouhodobě přátelí. Za odepření výpovědi jí byla uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč.

Okresní soud v Plzni stížnost stěžovatelky vůči usnesení Policie České republiky zamítl a uvedl, že vztah osob ke stěžovatelce a důvodnost pociťované újmy je potřebné podložit objektivními skutečnostmi a tento poměr musí existovat v době výslechu, což stěžovatelka neprokázala.

Ústavní soud v uvedeném nálezu konstatoval, že dle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý „právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.“ Dle § 100 odst. 2 trestního řádu je svědek oprávněn odepřít výpověď, „jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém… anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.“

Ústavní soud přitom v rozhodnutí dospěl k závěru, že je „obecně známou pravdou, že přátelství může v některých případech představovat stejně pevné anebo dokonce i silnější pouto, nežli je tomu u rodinných vztahů. V této souvislosti lze připomenout i známé rčení, podle kterého si nikdo nevybírá vlastní rodinu, nýbrž právě své přátele.“

Soud rovněž uvedl, že „[o]kolnost, že se dané osoby delší dobu nevídají, nicméně sama o sobě nemůže být interpretována jako měřítko, z něhož by bylo možno dovodit, že se již nejedná o blízký vztah“ a v této souvislosti uvedl příklad tzv. „přátelství na celý život“.

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi Nejvyšší soud k problematice neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací