Nejvyšší správní soud se ve svém nedávném rozsudku ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. 6 Afs 278/2016-54, vyjádřil k možnosti posouzení příjmů z činnosti profesionálního sportovce (fotbalisty) jako příjmů ze živnostenského podnikání dle zákona o daních z příjmů.
Zákon o daních z příjmů rozlišuje příjmy ze závislé a samostatné činnosti. Příjmy ze samostatné činnosti jsou například příjmy z živnostenského podnikání či příjmy z tzv. nezávislého povolání (typicky advokáti, architekti). U příjmů ze živnostenského podnikání lze dle aktuální právní úpravy uplatnit výdajový paušál ve výši 60% příjmů, u příjmů z nezávislého povolání ve výši 40%.
Stěžovatel uplatnil vyšší výdajový paušál; správce daně mu však doměřil daň a penále.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že činnost profesionálních fotbalistů může za určitých podmínek naplnit obecné znaky živnosti, a příjmy z ní plynoucí je možno posoudit jako příjmy ze živnosti, a uplatnit tak vyšší výdajový paušál.
Nejvyšší správní soud vyšel z toho, že stěžovatel měl živnostenské oprávnění k „Provozování tělovýchovných zařízení a organizování sportovní činnosti“, jejímž obsahem je mj. „činnost výkonných sportovců provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku“ a že právní úprava připouští činnost výkonného sportovce živnostenským způsobem, aniž by výslovně odlišovala činnost v individuálním a kolektivním sportu.
Nejvyšší správní soud dále uvedl, že pokud je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce jako živnostenské, nebo nezávislé podnikání, nelze daňový subjekt nutit k volbě výdajového paušálu vhodnějšího z hlediska fiskálních zájmů státu.
Mgr. Lenka Švarcová