Strelička & Partners
  • About
  • Practice Areas
  • Team
  • News
  • Contact
CZ

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti

Nejvyšší soud se ve svém nedávném usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018, zabýval problematikou porušení péče řádného hospodáře v případě, kdy jednatel společnosti dostatečně nedohlížel na jednání druhého z jednatelů a spoluodpovídá tak za škodu, která by jinak nevznikla.

More information

Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno

Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním. 

More information

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi

Jan Strelička vystoupil dne 13. 11. 2018 se svým příspěvkem v rámci kurzu Akademie ICT managementu „Umění řízení služeb aneb SLA v praxi".  

More information

Constitutional Court on definition of "closer person"

Read more.

More information

Supreme Court on the issue of unauthorized access to the computer system and the information carrier

Read more.

More information

Novela daňového řádu – rozšíření informační povinnosti

Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela daňového řádu provedená zákonem č. 94/2018 Sb.

More information

Český obchodní rejstřík propojen s rejstříky evropských zemí

Český obchodní rejstřík se od jara tohoto roku stal součástí evropského systému propojení obchodních rejstříků, neboli BRIS (Business Registers Interconnection System). 

More information

Návrh novely zákona o obchodních korporacích

Ministerstvo spravedlnosti připravilo rozsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích. Dle důvodové zprávy k této novele si ministerstvo klade za cíl eliminovat nadbytečnou regulatorní zátěž pro podnikatele, odstranit nepřesnosti v textu zákona, či efektivněji vynucovat zakládání účetních dokumentů do sbírky listin.

More information
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
9694927269676563

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Nejvyšší správní soud k možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro tzv. zjevnou bezpředmětnost

Ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 5 As 74/2015, se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou posouzení možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro zjevnou bezpředmětnost návrhu podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

Nejvyšší správní soud tuto otázku posuzoval ve vztahu k situaci, kdy zadavatel veřejné zakázky zrušil své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které je předmětem návrhového správního řízení u ÚOHS, přičemž následně vydal nové rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, o čemž byl ÚOHS ze strany navrhovatele před vydáním rozhodnutí informován.

Nejvyšší správní soud se v podmínkách řešeného případu neztotožnil se závěry Krajského soudu v Brně uvedenými v jeho rozsudku ze dne 26. 3. 2015, sp. zn. 62 Af 120/2013,  podle něhož by ÚOHS měl být oprávněn na základě podaného návrhu přezkoumat zadávací řízení „jako celek“ a v něm dovodit i takové porušení zákona o veřejných zakázkách, na které jej původní návrh neupozorňoval.

Nejvyšší správní soud citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. V této souvislosti Nejvyšší správní soud zdůraznil, že je-li k ÚOHS podán návrh na přezkum úkonu zadavatele, kterým zadavatel zrušil zadávací řízení, a zruší-li zadavatel tento svůj úkon v průběhu správního řízení vedeného ÚOHS, pak odpadl předmět řízení a ÚOHS je povinen řízení z procesních důvodů pro zjevnou bezpředmětnost návrhu zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V takovém případě je podle Nejvyššího správního soudu z povahy věci vyloučen meritorní přezkum. V řízení se proto ÚOHS nemůže věcně zabývat jakýmikoliv úkony zadavatele, a to ani dalším případným rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Případné účelové řetězení úkonů zrušujících zadávací řízení ze strany zadavatele totiž lze postihnout v řízení o správním deliktu, nápravy se lze domáhat podáním námitek k zadavateli, následným podáním návrhu k ÚOHS, přičemž ÚOHS jako nezávislý orgán dohledu nad zadáváním veřejných zakázek může rovněž zahájit řízení z moci úřední.

Plné znění citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu je dostupné prostřednictvím webových stránek www.uohs.cz

Zákon o zadávání veřejných zakázek uveřejněn ve Sbírce zákonů Nejvyšší soud k otázce odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy