Strelička & Partners
  • About
  • Practice Areas
  • Team
  • News
  • Contact
CZ

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti

Nejvyšší soud se ve svém nedávném usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018, zabýval problematikou porušení péče řádného hospodáře v případě, kdy jednatel společnosti dostatečně nedohlížel na jednání druhého z jednatelů a spoluodpovídá tak za škodu, která by jinak nevznikla.

More information

Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno

Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním. 

More information

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi

Jan Strelička vystoupil dne 13. 11. 2018 se svým příspěvkem v rámci kurzu Akademie ICT managementu „Umění řízení služeb aneb SLA v praxi".  

More information

Constitutional Court on definition of "closer person"

Read more.

More information

Supreme Court on the issue of unauthorized access to the computer system and the information carrier

Read more.

More information

Novela daňového řádu – rozšíření informační povinnosti

Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela daňového řádu provedená zákonem č. 94/2018 Sb.

More information

Český obchodní rejstřík propojen s rejstříky evropských zemí

Český obchodní rejstřík se od jara tohoto roku stal součástí evropského systému propojení obchodních rejstříků, neboli BRIS (Business Registers Interconnection System). 

More information

Návrh novely zákona o obchodních korporacích

Ministerstvo spravedlnosti připravilo rozsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích. Dle důvodové zprávy k této novele si ministerstvo klade za cíl eliminovat nadbytečnou regulatorní zátěž pro podnikatele, odstranit nepřesnosti v textu zákona, či efektivněji vynucovat zakládání účetních dokumentů do sbírky listin.

More information
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
9694927269676563

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Nejvyšší soud k otázce odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy

Otázkou občanskoprávní odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy, resp. zrušením zadávacího řízení, se zabývá rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5233/2014.

V podmínkách zde řešeného případu Nejvyšší soud zdůrazňuje, že obecným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy podle § 415 a § 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je (i) dobrá víra jedné ze stran kontraktačního procesu, že předpokládaná smlouva bude uzavřena, a zároveň, že (ii) došlo k ukončení jednání o uzavření smlouvy druhou stranou, aniž by tato k takovému jednání měla legitimní důvod.

Nutnost zohlednění těchto obecných zásad pak Nejvyšší soud akcentuje i ve vztahu k postupu zadavatele při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku: „Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, upravuje sice přímo postup vedoucí k uzavření realizační smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem na základě předložené nabídky a zároveň i jejich kontraktační povinnost, to však není důvodem k vyloučení uvedených zásad při řešení předpokladů nároku na náhradu škody způsobené vybranému uchazeči ukončením zadávacího řízení.“

V daném případě však Nejvyšší soud dospěl k závěru, že požadavek na existenci dobré víry, jakožto jednoho z obecných předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, nemůže být naplněn na straně uchazeče, jehož nabídka na veřejnou zakázku nesplňuje požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. K tomuto Nejvyšší soud výslovně uvádí následující: „Nemůže-li uchazeč v dobré víře očekávat uzavření smlouvy při vědomí, že jeho nabídka nesplňuje předpoklady zadávacího řízení, není v takovém případě jeho dobrá víra založena pouhým pochybením zadavatele, který jej ze zadávacího řízení včas nevyřadil. Tato okolnost na straně uchazeče, tedy uvedení výrazně zkreslujícího rozhodujícího ukazatele, představuje zároveň spravedlivý důvod zadavatele k ukončení jednání o uzavření smlouvy s tímto uchazečem pro nesplnění zadávacích podmínek v jeho nabídce.“

 

Plné znění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu je dostupné na www.nsoud.cz.

Nejvyšší správní soud k možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro tzv. zjevnou bezpředmětnost Stanovisko OOK NS k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku