Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti

Nejvyšší soud se ve svém nedávném usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018, zabýval problematikou porušení péče řádného hospodáře v případě, kdy jednatel společnosti dostatečně nedohlížel na jednání druhého z jednatelů a spoluodpovídá tak za škodu, která by jinak nevznikla.

Více informací

Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno

Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním. 

Více informací

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi

Jan Strelička vystoupil dne 13. 11. 2018 se svým příspěvkem v rámci kurzu Akademie ICT managementu „Umění řízení služeb aneb SLA v praxi".  

Více informací

Ústavní soud k výkladu pojmu "osoby blízké"

Ústavní soud vydal ústavní nález k definici pojmu tzv. "osoby blízké", dle kterého přátelství může představovat i silnější pouto, než je rodinný vztah.

Více informací

Nejvyšší soud k problematice neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací

Nejvyšší soud schválil znění právní věty u rozhodnutí ze dne 13. 12. 2017, spisová značka 5 Tdo 1085/2017, ve věci neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.

Více informací

Novela daňového řádu – rozšíření informační povinnosti

Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela daňového řádu provedená zákonem č. 94/2018 Sb.

Více informací

Český obchodní rejstřík propojen s rejstříky evropských zemí

Český obchodní rejstřík se od jara tohoto roku stal součástí evropského systému propojení obchodních rejstříků, neboli BRIS (Business Registers Interconnection System). 

Více informací

Návrh novely zákona o obchodních korporacích

Ministerstvo spravedlnosti připravilo rozsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích. Dle důvodové zprávy k této novele si ministerstvo klade za cíl eliminovat nadbytečnou regulatorní zátěž pro podnikatele, odstranit nepřesnosti v textu zákona, či efektivněji vynucovat zakládání účetních dokumentů do sbírky listin.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
9694927269676563

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Zásah do dobré pověsti právnické osoby způsoben odmítnutím insolvenčního návrhu

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5640/2015, dospěl k závěru, že dlužník má právo se po navrhovateli domáhat náhrady újmy vzniklé podaným šikanózním insolvenčním návrhem, a to i újmy způsobené zásahem do dobré pověsti právnické osoby.

Dle soudu může insolvenční návrh obsahující nepravdivé údaje závažně zasáhnout do dobré pověsti právnické osoby a tím jí způsobit imateriální újmu. Takovýto zásah do práv může dle rozhodnutí soudu nastat i za situace, kdy informace o zahájení insolvenčního řízení nebyly uveřejněny v tisku, či zpravodajských portálech nebo jiných médiích.

Nejvyšší soud v rozhodnutí zdůraznil, že takovýto insolvenční návrh zpochybňuje samotnou podstatu dobré pověsti podnikatele, a sice jeho schopnost včas a řádně plnit své závazky.

Soud konstatuje, že je-li proti podnikateli podán šikanózní insolvenční návrh, resp. návrh obsahující nepravdivé údaje, jsou tyto informace o zahájení řízení, jakož i obsah návrhu ihned dostupné široké veřejnosti prostřednictvím rejstříku. Se zahájením řízení jsou dále spojeny i jiné účinky, mimo jiné omezení dlužníka při nakládání s jeho majetkem.

Nejvyšší soud uvádí, že pokud bylo insolvenčním návrhem, který byl odmítnut vinou navrhovatele, neoprávněně zasaženo do dobré pověsti právnické osoby, může se tato osoba domáhat vedle způsobené škody i přiměřeného zadostiučinění.

Zadostiučinění v penězích je možné přiznat tehdy, pokud se nepeněžitá forma zadostiučinění, zpravidla omluva, nejeví jako dostatečná a účinná pro odčinění způsobené újmy.

Dle Nejvyššího soudu je třeba při určování závažnosti způsobené újmy, kromě jiného, vzít v úvahu i postavení dotčeného podnikatele na trhu – čím známější a významnější podnikatel, tím bude způsobená újma na dobré pověsti zpravidla závažnější. Při posuzování závažnosti přitom není rozhodné, zda vznikla i samotná škoda na majetku.

 

Mgr. Edita Borščová

Plénum Ústavního soudu se vyjádřilo k otázce posuzování vad dovolání podaných v občanskoprávních věcech Posouzení příjmů sportovců pro daňové účely