Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Nejvyšší soud k neplatnosti dohody o ceně v rozsahu přesahujícím cenu obvyklou v rámci VZMR

Ve svém rozsudku ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 459/2014, se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se v případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) zadávané na základě výjimky tzv. mimo režim ZVZ uplatní pravidlo uvedené v § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., podle kterého lze při úplatném nabývání majetku sjednat cenu pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu. Posouzení této otázky má totiž zásadní význam pro závěr o (ne)platnosti ceny sjednané v rámci zadávání VZMR v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena překročila přípustnou výši (cenu obvyklou).

Více informací

Nové nařízení EU o ochraně osobních údajů

Dne 25. 5. 2018 nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 nazvané „Obecné nařízení o ochraně osobních údajů“. Nové nařízení nahradí směrnici č. 95/46/ES, která je v současné době implementována v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 

Více informací

Nové prováděcí předpisy k zákonu o zadávání veřejných zakázek

Dne 31. 5. 2016 byly ve Sbírce zákonů uveřejněny prováděcí právní předpisy k nové právní úpravě zadávání veřejných zakázek. Spolu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak ke dni 1. 10. 2016 nabývají účinnosti také tyto vyhlášky, jejichž autorem je Ministerstvo pro místní rozvoj:

Více informací

Zákon o zadávání veřejných zakázek uveřejněn ve Sbírce zákonů

Pod číslem 134 byl dne 29. 4. 2016 ve Sbírce zákonů uveřejněn „Zákon o zadávání veřejných zakázek“. Nová pravidla postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a koncesí, povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a další otázky upravené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nabývají účinnosti dne 1. 10. 2016. K tomuto datu zároveň dojde ke zrušení dosavadní právní úpravy zadávání veřejných zakázek a koncesí dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, resp. zákona č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, včetně příslušných prováděcích předpisů.

Více informací

Nejvyšší správní soud k možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro tzv. zjevnou bezpředmětnost

Ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 5 As 74/2015, se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou posouzení možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro zjevnou bezpředmětnost návrhu podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

 

Více informací

Nejvyšší soud k otázce odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy

Otázkou občanskoprávní odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy, resp. zrušením zadávacího řízení, se zabývá rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5233/2014.

Více informací

Stanovisko OOK NS k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku

Dne 13. 1. 2016 bylo na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „OOK NS“) přijato stanovisko k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku.

Více informací

Vystoupení na semináři ICT & Security

Na odborném semináři ICT & Security konaném dne 12. 11. 2015 v Praze vystoupil se svým příspěvkem Robert Kotzian. Ve své přednášce hovořil o bezpečnosti prostředků ICT na pracovišti, zejména ve vztahu k odpovědnosti zaměstnanců.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
2927252321191715

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti

Nejvyšší soud se ve svém nedávném usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018, zabýval problematikou porušení péče řádného hospodáře v případě, kdy jednatel společnosti dostatečně nedohlížel na jednání druhého z jednatelů a spoluodpovídá tak za škodu, která by jinak nevznikla.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud řešil otázku odpovědnosti za škodu způsobenou zpronevěřením finančních prostředků ve společnosti s ručením omezeným. Jeden z jednatelů pro vlastní potřebu dlouhodobě čerpal finanční prostředky, které patřily společnosti. Druhý jednatel sice po tomto zjištění podal na svého kolegu trestní oznámení, avšak z pohledu jeho spoluodpovědnosti za způsobenou škodu bylo toto dle názoru Nejvyššího soudu bez právního významu.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí posvětil závěry soudů nižších stupňů, které shledali porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ze strany „pasivního“ jednatele v tom, že řízení společnosti zcela přenechal druhému z jednatelů a tím, že nenastavil žádné kontrolní mechanismy a neprováděl žádnou kontrolu toho, jak je společnost spravována a řízena, umožnil druhému jednateli zpronevěřit prostředky společnosti.

Nejvyšší soud v rozhodnutí konstatuje, že „Jestliže jednatel svoji funkci zastává toliko formálně, tj. ve skutečnosti funkci nevykonává a plnění povinností statutárního orgánu bez dalšího přenechává druhému jednateli, popř. zaměstnancům společnosti, a ani nekontroluje, jak je společnost řízena a jak jsou její záležitosti spravovány, nelze zpravidla než uzavřít, že nejedná s péčí řádného hospodáře.“

Dalším důležitým závěrem vysloveným Nejvyšším soudem v tomto rozhodnutí je, že skutečnost, že účetní závěrky společnosti byly schváleny valnou hromadou (jediným společníkem), nemá žádný význam pro posouzení, zda „pasivní“ z jednatelů v daném případě porušil své povinnosti při výkonu funkce a zda odpovídá za škodu tím způsobenou.

Text usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 844/2018.

Technické normy ve stavebnictví bezplatně Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno