Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Návrhy nového trestního řádu a civilního řádu soudního jsou otevřeny k připomínkování veřejnosti

S ohledem na přípravu nových zákonů, a to trestního řádu a civilního řádu soudního byly zveřejněny texty pracovních skupin u obou těchto zákonů.

Více informací

ÚOOÚ zveřejnil vodítka WP29 k transparentnosti dle GDPR

Dne 13. 2. 2018 zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů neoficiální překlad dokumentu Pracovní skupiny WP29 k pojmu transparentnost podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů č. 2016/679 (dále jen „GDPR“), který přináší upřesnění povinnosti transparentního zpracování osobních údajů podle GDPR a praktické instrukce pro zpracování osobních údajů: 

Více informací

Zastoupení společnosti statutárním orgánem a prokuristou

V souvislosti s přijetím zákona o obchodních korporacích se objevily názory, že společné jednání statutárního orgánu a prokuristy je možné.

Více informací

ÚOOÚ zveřejnil překlad pokynů WP29 k pojmu „souhlas“ podle GDPR

Úřad na ochranu osobních údajů zveřejnil dne 3. 1. 2018 neoficiální překlad dokumentu Pracovní skupiny WP29 k pojmu „souhlas“ podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů č. 2016/679 (dále jen „GDPR“), který přináší podrobnější analýzu pojmu „souhlas“ podle GDPR a objasňuje požadavky na získání a doložení platného souhlasu. 

Více informací

Plénum Ústavního soudu se vyjádřilo k otázce posuzování vad dovolání podaných v občanskoprávních věcech

Plénum Ústavního soudu přijalo dne 28. 11. 2017 k otázkám nutného vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, posouzení vad dovolání a následné možnosti podání ústavní stížnosti v případě odmítnutí vadného dovolání stanovisko pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16.

Více informací

Zásah do dobré pověsti právnické osoby způsoben odmítnutím insolvenčního návrhu

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5640/2015, dospěl k závěru, že dlužník má právo se po navrhovateli domáhat náhrady újmy vzniklé podaným šikanózním insolvenčním návrhem, a to i újmy způsobené zásahem do dobré pověsti právnické osoby. 

Více informací

Posouzení příjmů sportovců pro daňové účely

Nejvyšší správní soud se ve svém nedávném rozsudku ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. 6 Afs 278/2016-54, vyjádřil k možnosti posouzení příjmů z činnosti profesionálního sportovce (fotbalisty) jako příjmů ze živnostenského podnikání dle zákona o daních z příjmů. 

Více informací

Nová úprava náhrady škody v oblasti hospodářské soutěže

Dne 1. 8. 2017 prezident podepsal zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
6159575553514947

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti

Nejvyšší soud se ve svém nedávném usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018, zabýval problematikou porušení péče řádného hospodáře v případě, kdy jednatel společnosti dostatečně nedohlížel na jednání druhého z jednatelů a spoluodpovídá tak za škodu, která by jinak nevznikla.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud řešil otázku odpovědnosti za škodu způsobenou zpronevěřením finančních prostředků ve společnosti s ručením omezeným. Jeden z jednatelů pro vlastní potřebu dlouhodobě čerpal finanční prostředky, které patřily společnosti. Druhý jednatel sice po tomto zjištění podal na svého kolegu trestní oznámení, avšak z pohledu jeho spoluodpovědnosti za způsobenou škodu bylo toto dle názoru Nejvyššího soudu bez právního významu.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí posvětil závěry soudů nižších stupňů, které shledali porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ze strany „pasivního“ jednatele v tom, že řízení společnosti zcela přenechal druhému z jednatelů a tím, že nenastavil žádné kontrolní mechanismy a neprováděl žádnou kontrolu toho, jak je společnost spravována a řízena, umožnil druhému jednateli zpronevěřit prostředky společnosti.

Nejvyšší soud v rozhodnutí konstatuje, že „Jestliže jednatel svoji funkci zastává toliko formálně, tj. ve skutečnosti funkci nevykonává a plnění povinností statutárního orgánu bez dalšího přenechává druhému jednateli, popř. zaměstnancům společnosti, a ani nekontroluje, jak je společnost řízena a jak jsou její záležitosti spravovány, nelze zpravidla než uzavřít, že nejedná s péčí řádného hospodáře.“

Dalším důležitým závěrem vysloveným Nejvyšším soudem v tomto rozhodnutí je, že skutečnost, že účetní závěrky společnosti byly schváleny valnou hromadou (jediným společníkem), nemá žádný význam pro posouzení, zda „pasivní“ z jednatelů v daném případě porušil své povinnosti při výkonu funkce a zda odpovídá za škodu tím způsobenou.

Text usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 844/2018.

Technické normy ve stavebnictví bezplatně Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno