Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek

Dne 27. 10. 2015 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Návrh zákona byl předložen v souvislosti s přijetím evropských směrnic regulujících oblast veřejného zadávání, jejichž obsah je nezbytné transponovat do vnitrostátního právního řádu do dubna 2016.

Více informací

Naše lektorská činnost na Akademii kybernetické bezpečnosti

Robert Kotzian dne 6. 10. 2015 již podruhé přednášel na Akademii kybernetické bezpečnosti o právní úpravě kybernetické bezpečnosti.

Více informací

Zánik odpovědnosti za přestupek

Právní úprava zániku odpovědnosti za přestupek obsažená v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích (tzv. přestupkový zákon), dozná s účinností od 1. 10. 2015 výrazných změn, a to díky novele č. 204/2015 Sb., zveřejněné ve Sbírce zákonů dne 17. 8. 2015.

Více informací

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Dne 10. 9. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vydaná ve Sbírce zákonů pod číslem 222/2015. Novela reaguje na změny evropské legislativy v oblasti opakovaného použití informací veřejného sektoru a přináší změny především technického rázu. 

Více informací

Změna profilu zadavatele

Dne 1. 8. 2015 nabyla účinnosti vyhláška č. 171/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, která upřesňuje podmínky změny profilu zadavatele. Zadavatel má v případě změny profilu zadavatele dvě možnosti, jakým způsobem postupovat.

Více informací

Výpočet kauce pro řízení před ÚOHS

Novelou zákona o veřejných zakázkách účinnou od března 2015 došlo mimo jiné ke změně ustanovení upravujících složení kauce s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Více informací

Technické normy ve stavebnictví bezplatně

Nejvyšší správní soud České republiky rozhodl, že technické české státní normy ve stavebnictví musí být Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví poskytovány bezplatně.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
131197531

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Ústavní soud k výkladu pojmu "osoby blízké"

Ústavní soud svým nálezem ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. II. ÚS 955/18, rozhodl ve věci ústavní stížnosti, ve které stěžovatelka namítala porušení práva odepřít výpověď podle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

V předmětné věci stěžovatelka odmítla vypovídat před Policii České republiky jako svědek ve věci své přítelkyně, která oznámila znásilnění ze strany svého manžela, se kterým se rozvádí. Stěžovatelka v tomto případě dvakrát odmítla vypovídat, a to z důvodu, že by mohla svou výpovědí způsobit nebezpečí trestního stíhání osoby blízké. Za osobu blízkou považuje stěžovatelka poškozenou i jejího manžela, se kterými se dlouhodobě přátelí. Za odepření výpovědi jí byla uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč.

Okresní soud v Plzni stížnost stěžovatelky vůči usnesení Policie České republiky zamítl a uvedl, že vztah osob ke stěžovatelce a důvodnost pociťované újmy je potřebné podložit objektivními skutečnostmi a tento poměr musí existovat v době výslechu, což stěžovatelka neprokázala.

Ústavní soud v uvedeném nálezu konstatoval, že dle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý „právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.“ Dle § 100 odst. 2 trestního řádu je svědek oprávněn odepřít výpověď, „jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém… anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.“

Ústavní soud přitom v rozhodnutí dospěl k závěru, že je „obecně známou pravdou, že přátelství může v některých případech představovat stejně pevné anebo dokonce i silnější pouto, nežli je tomu u rodinných vztahů. V této souvislosti lze připomenout i známé rčení, podle kterého si nikdo nevybírá vlastní rodinu, nýbrž právě své přátele.“

Soud rovněž uvedl, že „[o]kolnost, že se dané osoby delší dobu nevídají, nicméně sama o sobě nemůže být interpretována jako měřítko, z něhož by bylo možno dovodit, že se již nejedná o blízký vztah“ a v této souvislosti uvedl příklad tzv. „přátelství na celý život“.

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi Nejvyšší soud k problematice neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací