Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Nové prováděcí předpisy k zákonu o zadávání veřejných zakázek

Dne 31. 5. 2016 byly ve Sbírce zákonů uveřejněny prováděcí právní předpisy k nové právní úpravě zadávání veřejných zakázek. Spolu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak ke dni 1. 10. 2016 nabývají účinnosti také tyto vyhlášky, jejichž autorem je Ministerstvo pro místní rozvoj:

Více informací

Zákon o zadávání veřejných zakázek uveřejněn ve Sbírce zákonů

Pod číslem 134 byl dne 29. 4. 2016 ve Sbírce zákonů uveřejněn „Zákon o zadávání veřejných zakázek“. Nová pravidla postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a koncesí, povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a další otázky upravené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nabývají účinnosti dne 1. 10. 2016. K tomuto datu zároveň dojde ke zrušení dosavadní právní úpravy zadávání veřejných zakázek a koncesí dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, resp. zákona č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, včetně příslušných prováděcích předpisů.

Více informací

Nejvyšší správní soud k možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro tzv. zjevnou bezpředmětnost

Ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 5 As 74/2015, se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou posouzení možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro zjevnou bezpředmětnost návrhu podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

 

Více informací

Nejvyšší soud k otázce odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy

Otázkou občanskoprávní odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy, resp. zrušením zadávacího řízení, se zabývá rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5233/2014.

Více informací

Stanovisko OOK NS k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku

Dne 13. 1. 2016 bylo na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „OOK NS“) přijato stanovisko k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku.

Více informací

Vystoupení na semináři ICT & Security

Na odborném semináři ICT & Security konaném dne 12. 11. 2015 v Praze vystoupil se svým příspěvkem Robert Kotzian. Ve své přednášce hovořil o bezpečnosti prostředků ICT na pracovišti, zejména ve vztahu k odpovědnosti zaměstnanců.

Více informací

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek

Dne 27. 10. 2015 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Návrh zákona byl předložen v souvislosti s přijetím evropských směrnic regulujících oblast veřejného zadávání, jejichž obsah je nezbytné transponovat do vnitrostátního právního řádu do dubna 2016.

Více informací

Naše lektorská činnost na Akademii kybernetické bezpečnosti

Robert Kotzian dne 6. 10. 2015 již podruhé přednášel na Akademii kybernetické bezpečnosti o právní úpravě kybernetické bezpečnosti.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
2523211917151311

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Ústavní soud k výkladu pojmu "osoby blízké"

Ústavní soud svým nálezem ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. II. ÚS 955/18, rozhodl ve věci ústavní stížnosti, ve které stěžovatelka namítala porušení práva odepřít výpověď podle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

V předmětné věci stěžovatelka odmítla vypovídat před Policii České republiky jako svědek ve věci své přítelkyně, která oznámila znásilnění ze strany svého manžela, se kterým se rozvádí. Stěžovatelka v tomto případě dvakrát odmítla vypovídat, a to z důvodu, že by mohla svou výpovědí způsobit nebezpečí trestního stíhání osoby blízké. Za osobu blízkou považuje stěžovatelka poškozenou i jejího manžela, se kterými se dlouhodobě přátelí. Za odepření výpovědi jí byla uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč.

Okresní soud v Plzni stížnost stěžovatelky vůči usnesení Policie České republiky zamítl a uvedl, že vztah osob ke stěžovatelce a důvodnost pociťované újmy je potřebné podložit objektivními skutečnostmi a tento poměr musí existovat v době výslechu, což stěžovatelka neprokázala.

Ústavní soud v uvedeném nálezu konstatoval, že dle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý „právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.“ Dle § 100 odst. 2 trestního řádu je svědek oprávněn odepřít výpověď, „jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém… anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.“

Ústavní soud přitom v rozhodnutí dospěl k závěru, že je „obecně známou pravdou, že přátelství může v některých případech představovat stejně pevné anebo dokonce i silnější pouto, nežli je tomu u rodinných vztahů. V této souvislosti lze připomenout i známé rčení, podle kterého si nikdo nevybírá vlastní rodinu, nýbrž právě své přátele.“

Soud rovněž uvedl, že „[o]kolnost, že se dané osoby delší dobu nevídají, nicméně sama o sobě nemůže být interpretována jako měřítko, z něhož by bylo možno dovodit, že se již nejedná o blízký vztah“ a v této souvislosti uvedl příklad tzv. „přátelství na celý život“.

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi Nejvyšší soud k problematice neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací