Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Evidence skutečných majitelů právnických osob

Dne 1. 1. 2018 nabude účinnosti novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále „ZVR“), která zavede evidenci údajů skutečných majitelů právnických osob (dále „evidence“). 

Více informací

Zákon o evidenci tržeb nabude účinnosti dne 1. 12. 2016

Dne 1. 12. 2016 nabude účinnosti zákon o evidenci tržeb známé jako EET (Elektronická Evidence Tržeb). Zákon o evidenci tržeb rozlišuje čtyři etapy zavádění. Od 1. 12. 2016 budou evidovanými tržbami pouze tržby v ubytovacích a stravovacích službách. Od 1. 3. 2017 přibudou tržby z oblasti maloobchodu a velkoobchodu. Od 1. 3. 2018 bude zákon o evidenci tržeb dopadat také na ostatní činnosti kromě těch, které spadají do poslední etapy.

Více informací

Dynamická IP adresa může být osobním údajem

Soudní dvůr EU vydal 19. 10. 2016 rozsudek, ze kterého vyplývá, že za určitých okolností může být nejen statická, ale i dynamická IP adresa považována za osobní údaj. 

Více informací

Nový zákon o elektronickém podpisu

Od dnešního dne, 19. září 2016, je účinný zákon č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tento zákon navazuje na nové nařízení EU č. 910/2014 známé pod zkratkou eIDAS. Tento zákon ruší dosavadní zákon o elektronickém podpisu a jeho prováděcí předpisy. Zákon č. 297/2016 Sb. obsahuje dvouletou přechodnou lhůtu, po kterou lze zásadně užívat dosavadní zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis.

Více informací

Osobní údaje je opět možné jednoduchým způsobem předávat do USA

Po loňském zrušení programu Safe Harbor Soudním dvorem EU je opět možné jednoduchým způsobem předávat osobní údaje ke zpracování do USA. 

Více informací

Nová směrnice EU ke kybernetické bezpečnosti - tzv. směrnice NIS

V Úředním věstníku EU byla dne 19. 7. 2016 publikována nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1148, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, tzv. „Směrnice NIS“. 

Více informací

Nejvyšší soud k neplatnosti dohody o ceně v rozsahu přesahujícím cenu obvyklou v rámci VZMR

Ve svém rozsudku ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 459/2014, se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se v případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) zadávané na základě výjimky tzv. mimo režim ZVZ uplatní pravidlo uvedené v § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., podle kterého lze při úplatném nabývání majetku sjednat cenu pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu. Posouzení této otázky má totiž zásadní význam pro závěr o (ne)platnosti ceny sjednané v rámci zadávání VZMR v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena překročila přípustnou výši (cenu obvyklou).

Více informací

Nové nařízení EU o ochraně osobních údajů

Dne 25. 5. 2018 nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 nazvané „Obecné nařízení o ochraně osobních údajů“. Nové nařízení nahradí směrnici č. 95/46/ES, která je v současné době implementována v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
4139373533312927

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Ústavní soud k výkladu pojmu "osoby blízké"

Ústavní soud svým nálezem ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. II. ÚS 955/18, rozhodl ve věci ústavní stížnosti, ve které stěžovatelka namítala porušení práva odepřít výpověď podle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

V předmětné věci stěžovatelka odmítla vypovídat před Policii České republiky jako svědek ve věci své přítelkyně, která oznámila znásilnění ze strany svého manžela, se kterým se rozvádí. Stěžovatelka v tomto případě dvakrát odmítla vypovídat, a to z důvodu, že by mohla svou výpovědí způsobit nebezpečí trestního stíhání osoby blízké. Za osobu blízkou považuje stěžovatelka poškozenou i jejího manžela, se kterými se dlouhodobě přátelí. Za odepření výpovědi jí byla uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč.

Okresní soud v Plzni stížnost stěžovatelky vůči usnesení Policie České republiky zamítl a uvedl, že vztah osob ke stěžovatelce a důvodnost pociťované újmy je potřebné podložit objektivními skutečnostmi a tento poměr musí existovat v době výslechu, což stěžovatelka neprokázala.

Ústavní soud v uvedeném nálezu konstatoval, že dle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý „právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.“ Dle § 100 odst. 2 trestního řádu je svědek oprávněn odepřít výpověď, „jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém… anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.“

Ústavní soud přitom v rozhodnutí dospěl k závěru, že je „obecně známou pravdou, že přátelství může v některých případech představovat stejně pevné anebo dokonce i silnější pouto, nežli je tomu u rodinných vztahů. V této souvislosti lze připomenout i známé rčení, podle kterého si nikdo nevybírá vlastní rodinu, nýbrž právě své přátele.“

Soud rovněž uvedl, že „[o]kolnost, že se dané osoby delší dobu nevídají, nicméně sama o sobě nemůže být interpretována jako měřítko, z něhož by bylo možno dovodit, že se již nejedná o blízký vztah“ a v této souvislosti uvedl příklad tzv. „přátelství na celý život“.

Umění řízení služeb aneb SLA v praxi Nejvyšší soud k problematice neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací