Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek

Dne 27. 10. 2015 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Návrh zákona byl předložen v souvislosti s přijetím evropských směrnic regulujících oblast veřejného zadávání, jejichž obsah je nezbytné transponovat do vnitrostátního právního řádu do dubna 2016.

Více informací

Naše lektorská činnost na Akademii kybernetické bezpečnosti

Robert Kotzian dne 6. 10. 2015 již podruhé přednášel na Akademii kybernetické bezpečnosti o právní úpravě kybernetické bezpečnosti.

Více informací

Zánik odpovědnosti za přestupek

Právní úprava zániku odpovědnosti za přestupek obsažená v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích (tzv. přestupkový zákon), dozná s účinností od 1. 10. 2015 výrazných změn, a to díky novele č. 204/2015 Sb., zveřejněné ve Sbírce zákonů dne 17. 8. 2015.

Více informací

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Dne 10. 9. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vydaná ve Sbírce zákonů pod číslem 222/2015. Novela reaguje na změny evropské legislativy v oblasti opakovaného použití informací veřejného sektoru a přináší změny především technického rázu. 

Více informací

Změna profilu zadavatele

Dne 1. 8. 2015 nabyla účinnosti vyhláška č. 171/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, která upřesňuje podmínky změny profilu zadavatele. Zadavatel má v případě změny profilu zadavatele dvě možnosti, jakým způsobem postupovat.

Více informací

Výpočet kauce pro řízení před ÚOHS

Novelou zákona o veřejných zakázkách účinnou od března 2015 došlo mimo jiné ke změně ustanovení upravujících složení kauce s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Více informací

Technické normy ve stavebnictví bezplatně

Nejvyšší správní soud České republiky rozhodl, že technické české státní normy ve stavebnictví musí být Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví poskytovány bezplatně.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
131197531

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno

Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním. 

Uvedené ustanovení stanoví poplatkovou povinnost ve výši 10 000,- Kč za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k zahájení správního řízení z moci úřední za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k níž je v podnětu uvedeno pochybení. V případě nezaplacení poplatku se podnět nevyřizuje, poplatek se nevrací a osvobození od poplatku ani prodloužení lhůty pro zaplacení není přípustné.

Z ústavního principu právního státu přímo vyplývají požadavky předvídatelnosti a bezrozpornosti práva a zákaz libovůle, současně platí zásada primátu jednotlivce před státem, kdy stát slouží všem občanům, a nikoliv občané státu. Požadavek jednoznačnosti zákona a jeho vnitřního souladu platí o to více v případě, kdy zákon stanoví poplatkovou povinnost. Tato poplatková povinnost musí být zákonem stanovena zcela jednoznačně, srozumitelně, konzistentně a předvídatelně.

V rozhodnutí Ústavní soud uvádí, že „Problémem ustanovení § 259 zákona o zadávání veřejných zakázek je následek nezaplacení poplatku z hlediska povinnosti ÚOHS zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední podle § 249 tohoto zákona. Zákon totiž na jedné straně předpokládá, že ÚOHS bude zkoumat všechny rozhodné okolnosti, jež by mohly odůvodňovat zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, na straně druhé však vylučuje, aby se za tímto účelem zabýval těmi podněty, u nichž nedošlo k zaplacení poplatku. Mezi oběma zákonnými povinnostmi ÚOHS tak vzniká značný rozpor a napadené zákonné ustanovení proto odporuje požadavku předvídatelnosti a bezrozpornosti zákona jakožto základního předpokladu právního státu, stejně jako požadavku dobré správy, založené na vstřícném přístupu a komunikaci správních úřadů s občany.“

Ústavní soud podotýká, že zaplacením poplatku je totiž podmíněn postup správního úřadu i v případě, kdy je úřad povinen zahájit řízení z úřední povinnosti. Platí přitom, že stát nemá vybírat zvláštní poplatek za to, aby konal tam, kde je k tomu zákonem povinován. Protiplněním za poplatek je tak vlastně pouze jistota, že ÚOHS bude postupovat v souladu se svými ústavními a zákonnými povinnostmi, což ovšem v právním státě musí být dáno vždy. Takovýto poplatek nelze po nikom vynucovat.

 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19.

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti Umění řízení služeb aneb SLA v praxi