Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Nový zákon o odpovědnosti za přestupky

Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – zákon č. 250/2016 Sb.

Více informací

Martin Kovaľ přednášel na semináři Digitální éra GDPR

Martin Kovaľ, advokát Strelička & Partners, vystoupil na semináři Digitální éra GDPR konaném v Praze dne 20. 6. 2017. Pořadatelem semináře byla společnost DCD Publishing s.r.o. (http://www.dcd.cz).

Více informací

Evidence skutečných majitelů právnických osob

Dne 1. 1. 2018 nabude účinnosti novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále „ZVR“), která zavede evidenci údajů skutečných majitelů právnických osob (dále „evidence“). 

Více informací

Zákon o evidenci tržeb nabude účinnosti dne 1. 12. 2016

Dne 1. 12. 2016 nabude účinnosti zákon o evidenci tržeb známé jako EET (Elektronická Evidence Tržeb). Zákon o evidenci tržeb rozlišuje čtyři etapy zavádění. Od 1. 12. 2016 budou evidovanými tržbami pouze tržby v ubytovacích a stravovacích službách. Od 1. 3. 2017 přibudou tržby z oblasti maloobchodu a velkoobchodu. Od 1. 3. 2018 bude zákon o evidenci tržeb dopadat také na ostatní činnosti kromě těch, které spadají do poslední etapy.

Více informací

Dynamická IP adresa může být osobním údajem

Soudní dvůr EU vydal 19. 10. 2016 rozsudek, ze kterého vyplývá, že za určitých okolností může být nejen statická, ale i dynamická IP adresa považována za osobní údaj. 

Více informací

Nový zákon o elektronickém podpisu

Od dnešního dne, 19. září 2016, je účinný zákon č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tento zákon navazuje na nové nařízení EU č. 910/2014 známé pod zkratkou eIDAS. Tento zákon ruší dosavadní zákon o elektronickém podpisu a jeho prováděcí předpisy. Zákon č. 297/2016 Sb. obsahuje dvouletou přechodnou lhůtu, po kterou lze zásadně užívat dosavadní zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis.

Více informací

Osobní údaje je opět možné jednoduchým způsobem předávat do USA

Po loňském zrušení programu Safe Harbor Soudním dvorem EU je opět možné jednoduchým způsobem předávat osobní údaje ke zpracování do USA. 

Více informací

Nová směrnice EU ke kybernetické bezpečnosti - tzv. směrnice NIS

V Úředním věstníku EU byla dne 19. 7. 2016 publikována nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1148, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, tzv. „Směrnice NIS“. 

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
4543413937353331

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno

Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním. 

Uvedené ustanovení stanoví poplatkovou povinnost ve výši 10 000,- Kč za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k zahájení správního řízení z moci úřední za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k níž je v podnětu uvedeno pochybení. V případě nezaplacení poplatku se podnět nevyřizuje, poplatek se nevrací a osvobození od poplatku ani prodloužení lhůty pro zaplacení není přípustné.

Z ústavního principu právního státu přímo vyplývají požadavky předvídatelnosti a bezrozpornosti práva a zákaz libovůle, současně platí zásada primátu jednotlivce před státem, kdy stát slouží všem občanům, a nikoliv občané státu. Požadavek jednoznačnosti zákona a jeho vnitřního souladu platí o to více v případě, kdy zákon stanoví poplatkovou povinnost. Tato poplatková povinnost musí být zákonem stanovena zcela jednoznačně, srozumitelně, konzistentně a předvídatelně.

V rozhodnutí Ústavní soud uvádí, že „Problémem ustanovení § 259 zákona o zadávání veřejných zakázek je následek nezaplacení poplatku z hlediska povinnosti ÚOHS zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední podle § 249 tohoto zákona. Zákon totiž na jedné straně předpokládá, že ÚOHS bude zkoumat všechny rozhodné okolnosti, jež by mohly odůvodňovat zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, na straně druhé však vylučuje, aby se za tímto účelem zabýval těmi podněty, u nichž nedošlo k zaplacení poplatku. Mezi oběma zákonnými povinnostmi ÚOHS tak vzniká značný rozpor a napadené zákonné ustanovení proto odporuje požadavku předvídatelnosti a bezrozpornosti zákona jakožto základního předpokladu právního státu, stejně jako požadavku dobré správy, založené na vstřícném přístupu a komunikaci správních úřadů s občany.“

Ústavní soud podotýká, že zaplacením poplatku je totiž podmíněn postup správního úřadu i v případě, kdy je úřad povinen zahájit řízení z úřední povinnosti. Platí přitom, že stát nemá vybírat zvláštní poplatek za to, aby konal tam, kde je k tomu zákonem povinován. Protiplněním za poplatek je tak vlastně pouze jistota, že ÚOHS bude postupovat v souladu se svými ústavními a zákonnými povinnostmi, což ovšem v právním státě musí být dáno vždy. Takovýto poplatek nelze po nikom vynucovat.

 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19.

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti Umění řízení služeb aneb SLA v praxi