Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Návrhy nového trestního řádu a civilního řádu soudního jsou otevřeny k připomínkování veřejnosti

S ohledem na přípravu nových zákonů, a to trestního řádu a civilního řádu soudního byly zveřejněny texty pracovních skupin u obou těchto zákonů.

Více informací

ÚOOÚ zveřejnil vodítka WP29 k transparentnosti dle GDPR

Dne 13. 2. 2018 zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů neoficiální překlad dokumentu Pracovní skupiny WP29 k pojmu transparentnost podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů č. 2016/679 (dále jen „GDPR“), který přináší upřesnění povinnosti transparentního zpracování osobních údajů podle GDPR a praktické instrukce pro zpracování osobních údajů: 

Více informací

Zastoupení společnosti statutárním orgánem a prokuristou

V souvislosti s přijetím zákona o obchodních korporacích se objevily názory, že společné jednání statutárního orgánu a prokuristy je možné.

Více informací

ÚOOÚ zveřejnil překlad pokynů WP29 k pojmu „souhlas“ podle GDPR

Úřad na ochranu osobních údajů zveřejnil dne 3. 1. 2018 neoficiální překlad dokumentu Pracovní skupiny WP29 k pojmu „souhlas“ podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů č. 2016/679 (dále jen „GDPR“), který přináší podrobnější analýzu pojmu „souhlas“ podle GDPR a objasňuje požadavky na získání a doložení platného souhlasu. 

Více informací

Plénum Ústavního soudu se vyjádřilo k otázce posuzování vad dovolání podaných v občanskoprávních věcech

Plénum Ústavního soudu přijalo dne 28. 11. 2017 k otázkám nutného vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, posouzení vad dovolání a následné možnosti podání ústavní stížnosti v případě odmítnutí vadného dovolání stanovisko pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16.

Více informací

Zásah do dobré pověsti právnické osoby způsoben odmítnutím insolvenčního návrhu

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5640/2015, dospěl k závěru, že dlužník má právo se po navrhovateli domáhat náhrady újmy vzniklé podaným šikanózním insolvenčním návrhem, a to i újmy způsobené zásahem do dobré pověsti právnické osoby. 

Více informací

Posouzení příjmů sportovců pro daňové účely

Nejvyšší správní soud se ve svém nedávném rozsudku ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. 6 Afs 278/2016-54, vyjádřil k možnosti posouzení příjmů z činnosti profesionálního sportovce (fotbalisty) jako příjmů ze živnostenského podnikání dle zákona o daních z příjmů. 

Více informací

Nová úprava náhrady škody v oblasti hospodářské soutěže

Dne 1. 8. 2017 prezident podepsal zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
6159575553514947

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno

Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním. 

Uvedené ustanovení stanoví poplatkovou povinnost ve výši 10 000,- Kč za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k zahájení správního řízení z moci úřední za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k níž je v podnětu uvedeno pochybení. V případě nezaplacení poplatku se podnět nevyřizuje, poplatek se nevrací a osvobození od poplatku ani prodloužení lhůty pro zaplacení není přípustné.

Z ústavního principu právního státu přímo vyplývají požadavky předvídatelnosti a bezrozpornosti práva a zákaz libovůle, současně platí zásada primátu jednotlivce před státem, kdy stát slouží všem občanům, a nikoliv občané státu. Požadavek jednoznačnosti zákona a jeho vnitřního souladu platí o to více v případě, kdy zákon stanoví poplatkovou povinnost. Tato poplatková povinnost musí být zákonem stanovena zcela jednoznačně, srozumitelně, konzistentně a předvídatelně.

V rozhodnutí Ústavní soud uvádí, že „Problémem ustanovení § 259 zákona o zadávání veřejných zakázek je následek nezaplacení poplatku z hlediska povinnosti ÚOHS zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední podle § 249 tohoto zákona. Zákon totiž na jedné straně předpokládá, že ÚOHS bude zkoumat všechny rozhodné okolnosti, jež by mohly odůvodňovat zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, na straně druhé však vylučuje, aby se za tímto účelem zabýval těmi podněty, u nichž nedošlo k zaplacení poplatku. Mezi oběma zákonnými povinnostmi ÚOHS tak vzniká značný rozpor a napadené zákonné ustanovení proto odporuje požadavku předvídatelnosti a bezrozpornosti zákona jakožto základního předpokladu právního státu, stejně jako požadavku dobré správy, založené na vstřícném přístupu a komunikaci správních úřadů s občany.“

Ústavní soud podotýká, že zaplacením poplatku je totiž podmíněn postup správního úřadu i v případě, kdy je úřad povinen zahájit řízení z úřední povinnosti. Platí přitom, že stát nemá vybírat zvláštní poplatek za to, aby konal tam, kde je k tomu zákonem povinován. Protiplněním za poplatek je tak vlastně pouze jistota, že ÚOHS bude postupovat v souladu se svými ústavními a zákonnými povinnostmi, což ovšem v právním státě musí být dáno vždy. Takovýto poplatek nelze po nikom vynucovat.

 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19.

Zanedbání péče řádného hospodáře a spoluodpovědnost jednatele společnosti Umění řízení služeb aneb SLA v praxi