Strelička & Partners
  • O nás
  • Specializace
  • Tým
  • Novinky
  • Kontakt
EN

Nejvyšší soud k neplatnosti dohody o ceně v rozsahu přesahujícím cenu obvyklou v rámci VZMR

Ve svém rozsudku ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 459/2014, se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se v případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) zadávané na základě výjimky tzv. mimo režim ZVZ uplatní pravidlo uvedené v § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., podle kterého lze při úplatném nabývání majetku sjednat cenu pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu. Posouzení této otázky má totiž zásadní význam pro závěr o (ne)platnosti ceny sjednané v rámci zadávání VZMR v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena překročila přípustnou výši (cenu obvyklou).

Více informací

Nové nařízení EU o ochraně osobních údajů

Dne 25. 5. 2018 nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 nazvané „Obecné nařízení o ochraně osobních údajů“. Nové nařízení nahradí směrnici č. 95/46/ES, která je v současné době implementována v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 

Více informací

Nové prováděcí předpisy k zákonu o zadávání veřejných zakázek

Dne 31. 5. 2016 byly ve Sbírce zákonů uveřejněny prováděcí právní předpisy k nové právní úpravě zadávání veřejných zakázek. Spolu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak ke dni 1. 10. 2016 nabývají účinnosti také tyto vyhlášky, jejichž autorem je Ministerstvo pro místní rozvoj:

Více informací

Zákon o zadávání veřejných zakázek uveřejněn ve Sbírce zákonů

Pod číslem 134 byl dne 29. 4. 2016 ve Sbírce zákonů uveřejněn „Zákon o zadávání veřejných zakázek“. Nová pravidla postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a koncesí, povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a další otázky upravené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nabývají účinnosti dne 1. 10. 2016. K tomuto datu zároveň dojde ke zrušení dosavadní právní úpravy zadávání veřejných zakázek a koncesí dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, resp. zákona č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, včetně příslušných prováděcích předpisů.

Více informací

Nejvyšší správní soud k možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro tzv. zjevnou bezpředmětnost

Ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 5 As 74/2015, se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou posouzení možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro zjevnou bezpředmětnost návrhu podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

 

Více informací

Nejvyšší soud k otázce odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy

Otázkou občanskoprávní odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy, resp. zrušením zadávacího řízení, se zabývá rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5233/2014.

Více informací

Stanovisko OOK NS k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku

Dne 13. 1. 2016 bylo na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „OOK NS“) přijato stanovisko k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku.

Více informací

Vystoupení na semináři ICT & Security

Na odborném semináři ICT & Security konaném dne 12. 11. 2015 v Praze vystoupil se svým příspěvkem Robert Kotzian. Ve své přednášce hovořil o bezpečnosti prostředků ICT na pracovišti, zejména ve vztahu k odpovědnosti zaměstnanců.

Více informací
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
2927252321191715

© Strelička & Partners. All rights reserved.

Created by X Production.

Novela daňového řádu – rozšíření informační povinnosti

Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela daňového řádu provedená zákonem č. 94/2018 Sb.

Tato novela mimo jiné rozšiřuje informační povinnost především finančních institucí vůči správci daně.

Doposud byly banky, spořitelní a úvěrní družstva či platební instituce povinny na vyžádání správce daně poskytnout čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.

Nově budou tyto instituce povinny poskytovat i údaje o jedinečných identifikátorech účtů (dle důvodové zprávy jde například o číslo debetní / kreditní karty), zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtech, či o pronájmech bezpečnostních schránek. Výslovně je stanoveno, že tyto instituce budou povinny poskytnout i údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb.

Současně dle nové informační povinnosti stanovené v § 57a daňového řádu je povinná osoba (tj. i banky, spořitelní a úvěrní družstva či poskytovatelé platebních služeb) povinna poskytnout správci daně mimo jiné údaje a dokumenty získané při provádění identifikace a kontroly klienta včetně informací o způsobu shromažďování těchto údajů.

Tato informační povinnost se vztahuje i na advokáty, notáře, daňové poradce, soudní exekutory nebo auditory, avšak pouze pro účely výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní a týká se údajů a dokumentů získaných ode dne 5. 6. 2018, tj. od nabytí účinnosti předmětné novely. Informace nemůže od těchto subjektů vyžádat přímo správce daně, ale výlučně Generální finanční ředitelství.

Pro finanční instituce však toto přechodné ustanovení neplatí, a může se tak stát, že si správce daně takto vyžádá údaje a dokumenty vzniklé před datem 5. 6. 2018.

Úplné znění této novely je k dispozici zde.

 

Mgr. Lenka Švarcová

Nejvyšší soud k problematice neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací Český obchodní rejstřík propojen s rejstříky evropských zemí